Zuzana Kuzmová (nar. 1965) patřila od poloviny 80. let k nejvýraznějším představitelům košického undergroundového okruhu, jehož známějšími členy jsou dnes např. esejista a filosof Marcel Strýko (1955–1994) či básník Erik Groch (nar. 1957). Zuzana Kuzmová byla v 80. letech v tomto košickém společenství nejmladší, a byla v něm také jedinou ženskou představitelkou. V roce 1987 uspořádal Kuzmové Marcel Strýko samizdatový výbor z díla, nazvaný Za siedmimi horami, za ostnatým drátom, v 90. letech pak vycházely její verše v bibliofilských sbornících pražského galeristy Jana Placáka (Ztichlá klika I.-III., 1990-1993). Nynější výbor, jenž je uspořádán chronologicky a přináší tvorbu Kuzmové z let 1983–2003, je de facto jejím knižním debutem. Tvorba Kuzmové v sobě spájí výrazně ženskou poetičnost, v níž je často přítomno milostné téma, byť často ironizované a bagatelizované, s mistrovským zvládáním básnického řemesla a navíc s reflexemi "undergroundového" životního pocitu, reflexemi života společenského psance, autora nemajícího možnost ani nárok na publikaci. V české poesii posledních desetiletí je možno hledat obdoby poetiky Kuzmové např v básních Jiřiny Zemanové či Nadi Plíškové. Vydání tohoto výboru z díla Zuzany Kuzmové je možno považovat za projev opožděného vděku oněm nečetným východoslovenským tvůrcům, kteří v dobách totality navzdory absolutnímu nezájmu ze strany oficiálních kulturních institucí pěstovali česko–slovenskou vzájemnost po svém, ale o to autentičtěji. Rehabilitací představitelů tohoto okruhu se tak mj. rozhojňuje obraz oné neoficiální česko–slovenské spolupráce, jejímiž výraznými pěstiteli byli např. Dominik Tatarka, Milan šimečka, Albert Marenčin či Oleg Pastier, tedy bez výjimky reprezentanti neoficiální literární a umělecké scény bratislavské. Výbor uspořádal, ediční poznámku a medailon autorky napsal Martin Machovec. Obálku navrhl, graficky upravil a sazbu zhotovil Luboš Drtina.