Dvacet jedno kázání evangelického faráře Zvonimíra Šorma na Apoštolské vyznání víry. Zvláštní, provokativní název knížky autor vysvětluje v úvodu:

Kradu. A to zcela vědomě a záměrně. Ne snad peníze, věci, šperky či jiné hmotné cennosti. Ale myšlenky – anebo i určité formulace, které považuji za výstižné. A dělávám to právě při tvorbě kázání, takových kázání, jaká naleznete i v této knížce.

            Nikdy mi totiž v mé kazatelské tvorbě nešlo o to vynášet sebe sama jakožto autora. Šlo mi především o to, abych „oslovil“, kázal tak, aby tomu mohli lidé přinejmenším rozumět, v lepším pak případě, aby to pro ně bylo přitažlivé – aby je kázání přitahovala právě proto, že se potkávají i s jejich myšlením, s jejich prožíváním, s jejich životem. A přitahují je třeba i nějakou tou neobvyklou, ale výstižnou formulací. Zda se mi to dařilo, musí posoudit jiní, můj záměr to však byl zcela jistě.

            Nemám ovšem na to, abych všechno vymyslel sám a ani jsem v tom nikdy neviděl smysl. Když mohu čerpat z moudrosti druhých, když mi tato moudrost mluví z duše, když se potkává s mým myšlením víry, a navíc najde i nějakou tu skvělou formulaci, která i mne samého oslovila, rád naopak z moudrosti druhých čerpám. Směle a bez rozpaků.