Anežský klášter v Praze

Helena Soukupová /Vyšehrad/

    Datum vydání: 2011
  • Stran: 464
  • ISBN: 978-80-7429-012-1
Skladem
1 103,- Kč 1 298,- Kč

Anotace

Klášter založila členka královské dynastie Přemyslovců sv. Anežka (1211–1282), řadící se k velkým duchovním osobnostem Evropy. Autorka knihy se v deseti kapitolách postupně zabývá osobou zakladatelky, vznikem a vývojem františkánského řádu i jednotlivými etapami stavebního vývoje kláštera; těžiště její práce spočívá v interpretaci středověkého programu. Anežka se jako jedna z prvních vysoce postavených osobností své doby věnovala charitativní činnosti a významně ovlivnila kulturní a umělecký vývoj v Čechách i v sousedních zemích. Založila špitál a klášter klarisek a spolu se sv. Klárou se pokusila o změnu řádových pravidel v duchu původního učení sv. Františka. Naplněním jeho odkazu byla realizace sdruženého kláštera menších bratří a sester. Vrcholem stavebního programu se stalo mauzoleum Přemyslovců, určené pro krále Přemysla Otakara II. a jeho rodinu. Bylo zasvěceno Kristu Spasiteli a vybaveno nejvzácnějšími iluminovanými rukopisy a relikviáři. K dalším závažným objevům monografie patří identifikace Anežčiny dobové podobizny zachované v architektuře, lokalizace její soukromé oratoře i původního hrobu v kapli P. Marie. Autorka dále sleduje osudy kláštera ve 14. a následujících stoletích, v době renesance a baroka i strastiplné období po zrušení kláštera a jeho následnou profanaci. V závěru přibližuje jednotlivé etapy více než sto let trvající obnovy (poslední z nich proběhla po povodni v roce 2002) a současné využití kláštera pro expozici Národní galerie. Kniha zároveň reaguje na nejnovější českou i zahraniční literaturu a přináší množství plánů a unikátních fotografií v nové grafické úpravě prof. Rostislava Vaňka.

Ukázka:

ÚVODEM

Je málo míst v naší zemi, kde se tradice českého státu a kultury pojí

s tak jedinečným architektonickým dílem jako v klášteře sv. Anežky Na Františku.

Dokládá založení Starého Města pražského a počátky gotic ké kultury i nebývalý

rozkvět českého státu v době jeho společenského, hospodářského a kulturního

vzestupu. I přes tento výjimečný význam nebyl však klášter ušetřen devastace

a zapomenutí. Po le tech významné stavební aktivity došlo zprvu k destrukci kláštera

men ších bratří a poté k okleštění a profanaci kláštera klarisek. Vzrůst národního

sebevědomí v průběhu 19. století vedl znovu k rozpoznání jeho mimořádné

historické ceny a výtvarné hodnoty i k obětavé snaze o za chování této památky.

Všem, kteří se během dlouhých desetiletí podíleli na záchraně a obnově výjimečného

souboru budov, patří dnes po záslu ze dík a uznání: architektům Antonínu

Baumovi a Josefu Mockerovi, kteří spolu s dalšími uchránili objekt před hrozící

demolicí, i profesorům Janu Koulovi a Antonínu Cechnerovi, kteří vypracovali

první studijní projekt v duchu purismu. Architektům Oldřichu Stefanovi a Josefu

Hyzlerovi vděčíme za důkladný analytický průzkum, jehož výsledky zhodnotili

projektanti komplexní obnovy – architekti Karel Kunca a Josef Hlavatý. Hlavní

zásluhu o záchranu celého objektu má však stát, jenž se ve spolupráci s Národní

galerií v Praze ujal kulturního dědictví národa a jehož péčí byla ob jektu znovu

vrácena nejen původní krása, ale i kulturní náplň, adekvát ní jeho někdejšímu

významu.

Obnovu kláštera po léta provázel intenzivní zájem historické a uměleckohistorické

vědy, který je srovnatelný pouze se zájmem o katedrálu sv. Víta.

I v tomto směru je třeba ocenit průkopnické práce Václava Vladivoje Tom ka,

Msgre. Ferdinanda J. Lehnera, Václava Novotného, Jana Kapistrána Vyskočila

a dalších, na něž navá zala Jiřina Joachimová, Václav Mencl a Dobroslav Líbal, kteří

spolu s četnými historiky i archeolo gy – zejména s Ivanem Borkovským a Květou

Reichertovou – přispěli k odhalení složité problematiky klášterního objektu.

Jejich často protichůdné názo ry vyvolaly řadu otázek, s nimiž se uměleckohistorická

věda mu sela kriticky vyrovnat. K jejich zodpovězení bylo třeba provést

jak archivní průzkum všech dostupných historických a řádových prame nů, tak

stavebně historickou a slohovou analýzu celého objektu a dů kladné přezkoumání

archeologických výzkumů. Jejich výsledky byly ča sto fascinující. Shrnout veškeré

dosavadní poznání, upřesnit datování a slohovou provenienci, postihnout výjimečný

program klášterního cel ku, který nebyl rozeznán, a vytknout jeho význam

v dějinách středověké kultury je cílem této monografie.

Zboží bylo vloženo do košíku

Anežský klášter v Praze

Anežský klášter v Praze
Zavřít Do košíku

Zboží bylo vloženo do košíku

Zavřít Do košíku